Během instalace můžete pro stažení potřebných souborů použít síť (konkrétně služny HTTP nebo FTP). To, zda se síť použije, závisí na typu instalace, který si zvolíte, a na vašich odpovědích během instalace. Instalační systém podporuje většinu typů síťových připojení včetně PPPoE, výjimkou jsou ISDN nebo PPP. Po instalaci můžete svůj systém nastavit i pro tato připojení.

Pro mnoho architektur je také zajímavá možnost zavedení instalačního systému z pevného disku. To však vyžaduje jiný operační systém, pomocí kterého nahrajete na disk instalační program.

Pokud používáte jiný unixový systém, můžete jej využít pro instalaci Debianu a úplně tak obejít debian-installer popisovaný ve zbytku příručky. Tento způsob instalace je vhodný zejména pro uživatele s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii, nebo na počítačích, které si nemohou dovolit prostoje. Jestliže vás zmíněná technika zajímá, přeskočte na D.3 – „Jak nainstalovat Debian GNU/Linux ze stávajícího unixového/linuxového systému“.

Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů, aby fungovaly na co nejširší škále počítačů.

Všechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou také podporovány instalačním systémem. To znamená, že DASD FBA a ECKD jsou podporovány jak starým (ldl), tak i novým obecným rozvržením disku S/390 (cdl).